Natalie Perkof se řadí k nejvýraznějším vizuálním umělkyním své generace. Malířka s česko-ghanskými kořeny vyniká mimořádnou senzitivitou a silným koloristickým cítěním. Ve svých rozměrných malbách vytváří křehký obrazový svět, ve kterém zpřítomňuje krásu drobných každodenních prožitků, banálních situací i mezilidských vztahů. Malby Natalie Perkof mívají velmi intenzivní, často až meditativní výraz. Východisko jejího čistého formálního projevu spočívá ve figurální malbě, v níž se uplatňuje silná reduktivnost, lapidární formy, zářivá pastelová barevnost a důraz na materiálový experiment. Z média malby Natalie přirozeně expanduje do tvorby objektové i do oblasti fotografie, site-specific instalace, grafického designu a realizací v architektuře. Ve spolupráci se svým manželem se věnuje také produktovému designu (pod značkou Vladimir Prochazka | Carbon Luggage).
Souvislost tvorby Natalie Perkof s poválečným uměním tzv. nové figurace je spíše formální. Její díla nemají nic společného s existenciální tíhou tvorby Adrieny Šimotové nebo Evy Kmentové, byť k nim mají na první pohled blízko. Dílům Natalie je vlastní spíše jakýsi neurčitý, harmonický pocit zklidnění, zastavení, jemné letní vzpomínky nebo i stavu beztíže, jaký zažíváme třeba při splývání v bazénu – v podobném smyslu jej nacházíme snad jen v grafických listech Aleny Kučerové s motivy koupání. Záliba ve velkorysých monochromních plochách barev, tvarová redukce, intenzivní osobní prožitek a lyrická atmosféra její tvorbu nejvíce přibližují umělcům jako Daniel Balabán, Petr Veselý či Jan Merta. V ateliérech Daniela Balabána a Petra Veselého koneckonců Natalie studovala. A v její tendenci přehodnocovat médium malby, transformovat tradiční malbu do prostorové podoby, bychom mohli spatřovat i stopy uvažování Petra Kvíčaly, u něhož studia zakončila a jejichž brněnské ateliéry spolu dodnes v objektu Barrack 24 sousedí. Některá její díla (Lolity, Manuál přirozenosti) poukazují i na spřízněnost s tvorbou Michala Pěchoučka (Time for Bed, 2009), především působivou estetikou „momentek“, důrazem na kresebnou linii a zájmem o možnosti využití textilu v malbě. Obrazy Natalie jsou ale mnohem osobnější, vycházejí z jejího osobního žitého prostoru a z intenzivního prožívání mezilidských vztahů.
Jádro tvorby Natalie Perkof spočívá především ve figurálních malbách jasných forem a intenzivní barevnosti, které často vytváří pomocí netradičních materiálů jako a-crystal, karbon či v poslední době také dřevěné dýhy. Už v prvním uceleném cyklu Bazény (2006–2008) se výrazný smysl Natalie pro emocionální působení jasných barev pojil se zájmem o jiné materiály a média. Akrylové barvy rozmývala na bílém podkladu až do průzračnosti akvarelu, který skvěle korespondoval s tématem prosluněného letního koupání, schopného harmonizovat a regenerovat lidské tělo i mysl. Téma koupání rozvedla také ve formě menších dřevěných objektů a elektronického obrazu, videosekvence, kterou tvořily pomalu se prostupující fotografie autorky v bazénu plném odlesků slunečních paprsků.
Rok 2007 přinesl do tvorby Natalie Perkof nové téma – vzájemné prolínání dvou světů, českého a afrického, jež se v pak v různých podobách objevuje jako leitmotiv i v její tvorbě pozdější. Po návratu ze stáže v Jihoafrické republice a v Ghaně, odkud pochází její otec, s nímž se v té době poprvé osobně setkala, začala v cyklu African Stories (2007–2008) cíleně pracovat s motivy africké kultury. Zakomponování korálků, využívaných při tradiční výrobě afrických sošek a dekorací, do vlastních obrazů a objektů souviselo s prožíváním rozpolcenosti mezi rodištěm na slovácké vesnici a africkým původem z otcovy strany. Ke spojení afrických a slováckých folklorních motivů se později vrátila např. v návrhu instalace Black, White, Coloured (2013).
Natalie Perkof se však obrací i k jiným kulturám. Studovala čínskou medicínu a z meditace učinila běžnou součást svého života. Asijské kultury připomíná především cyklus objektů Zahrady (2009–2014), někdy s podtitulem Trvale udržitelná příroda. Nalezené přírodniny a mrtvé bonsaje Natalie přetvořila do nových, esteticky působivých objektů umělých krajin, které opět pojednala výraznými, víceméně monochromními barvami.
Za přímého předchůdce její současné tvorby lze po formální stránce považovat především cyklus maleb Lolity (2010–2015). K vyjádření mezního stavu dívek na hranici dětství a dospělosti, u nichž nad nezralou osobností mnohdy vítězí divoká stylizace zevnějšku, ji částečně inspirovala japonská móda. Do rozměrných maleb, redukovaných na ploché siluety dívek, obvykle s prázdnými obličeji, jejichž charakter určují pouze líbivé oděvy či doplňky, začala zakomponovávat také textile a předem připravené pláty barev, které vznikly zaschnutím směsi barvy s lepidlem.
Kapky zaschlých akrylových barev s lepidlem pak začala systematicky používat jako trojrozměrný stavební materiál. Pracným způsobem vlepování kapek do obrazu se rodily jednoduché organické struktury (Drops, 2011–2013). A tento způsob tvorby završila série obrazů-objektů Snakeskins (2011–2013), ve kterých již Natalie pracovala s a-crystalem. Tento rychle tuhnoucí materiál, připomínající laminát, jí umožnil pojednávat větší plochy obrazu a vytvářet bohatší struktury a reliéfy, které nakonec zcela vykročily do prostoru – tak vznikl cyklus objektů 3D paintings (2011–2013).
V roce 2012 Natalie Perkof objevila nové textilní materiály, karbon a karbon-aramid, které nejprve použila v cyklu objektů Věnováno africkým otcům (2012), jejichž aerodynamický tvar volně vychází z inspirace africkými maskami. Technické textilie, známé především v oblasti leteckého a automobilového průmyslu, Natalii fascinují jak tkanou strukturou, která jí evokuje tradiční africké textilie, tak i černou barvou se stříbřitými odlesky, již opět vnímá v souvislosti s vlastní situací mezi černou Afrikou a bílou Evropou. Práci s karbonem a karbonem-aramidem přenesla i do svých maleb. Použitím textilu tak do maleb vnáší prostorový efekt a její obrazy se částečně stávají objekty.
Prozatím posledním netradičním materiálem v tvorbě Natalie Perkof jsou dřevěné dýhy, s nimiž začala pracovat v roce 2018 – nejprve v rozměrné nástropní a nástěnné intarzii, kterou vytvořila jako součást prostoru vinařství Obelisk ve Valticích (arch. H. a P. Bainarovi). Vzápětí začala dýhy používat také v obrazech. Tak vznikl i její dosud vrcholný, monumentální a zároveň vysoce intimní a lyrický obraz ženy, jejíž silueta, levitující uprostřed prosvětlené perleťové krajiny, je pojatá kombinací dřevěných dýh. V tomto obrazu bez názvu (2019, z cyklu Manuál přirozenosti) se koncentrují všechny základní prvky, s nimiž Natalie Perkof ve své tvorbě dlouhodobě pracuje a které její tvorbu charakterizují. Reflexe tradičních malířských přístupů se silným citem pro barvu a světlo se v její tvorbě formuje do podoby silné osobní výpovědi, která má charakter fragmentu vzdálené, intenzivně prožívané vzpomínky.
Natalie Perkof má od roku 2011 ateliér v objektu Barrack 24, který je součástí areálu VUT v Brně. V objektu tvoří také malíři Petr Kvíčala a Václav Kočí, sochař Lukáš Gargulák a TJ architekti.
Martina Mrázová
1979, Uherský Brod
Vlastním jménem Natalie Pěrková Knotková
Žije a tvoří v Brně.
Barrack 24, Areál VUT Kraví hora, Rybkova 23, Brno
2005—2007 FaVU VUT, Brno, Ateliér malířství 1, vedoucí ateliéru: Petr Veselý, Petr Kvíčala (MgA.)
1999—2005 Fakulta umění, Ostravská univerzita, Ateliér malířství, vedoucí ateliéru: Daniel Balabán (BcA.)
2005 Grafika roku
2020 Meetfactory, Praha
2011 International Art Symposium, Rab, Chorvatsko
2007 Wits School of Arts, Johannesburg, Jihoafrická republika
2007 The College of Art, Kumasi, Ghana
2020 Drazí (s Milenou Dopitovou), Etcetera Gallery, Brno
2019 Je to o člověku, Hrdličkovo muzeum člověka, Praha
2017 Manuál přirozenosti, Optika Zlín
2016 Sklenice s/bez vody, Galerie 209, Brno
2016 Legrácka, Galerie z ruky, Křížovice
2015 Děkuji za pochopení, Janáčkovo divadlo, Brno
2013 Emocionéra, Altán Klamovka Gallery, Praha
2013 Věnováno africkým otcům, Fait Gallery – kavárna Era, Brno
2012 Airport Art Party, letiště Brno-Tuřany
2012 Neon Orange, kavárna Steiner, Brno
2012 Nevědomá posedlost (s Miroslavem Jiřelem), Berlínskej model, Praha
2011 Lolity, Moravská zemská knihovna, Brno
2010 Jeans napříč hranicemi, Freeport, Znojmo
2010 Obrazy a rolety (s Markétou Vlčkovou), Galerie Dooka, Praha
2008 Přítelkyně (s Markétou Vlčkovou), Galerie Pod Svícnem, Frýdek-Místek
2008 Rainbow Stories (s Václavem Kočím), Plamínek, Brno
2007 Stříbrný déšť (s Petrem Kožíškem), Galerie Panský dům, Uherský Brod
2007 Tekuté vzpomínky (s Petrem Kožíškem), Galerie Ouky Douky, Praha
2006 Přítelkyně se vrací na místo činu (s Markétou Vlčkovou), Kulturní centrum Poruba, Ostrava
2005 Veselí nad Moravou, instalace v opuštěném zámku
2005 Madona – mořská panna – ona sama (s Markétou Vlčkovou), Galerie Doubner, Praha
2002 Jedna, Považská galerie, Žilina, Slovensko
2016 Artikl, Fait Gallery, Brno
2015 Výchozí pozice (s Alešem Čermákem, Petrem Dubem, Janem Pfeifferem, Petrem Malinou, Johanou Střížovou ad.), Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
2013 Konkrétní podzim – žena (s Bělou Kolářovou, Andreou Demek, Jiřím Hilmarem ad.), Hradec Králové
2013 Apartment Private Art Party IV (s Pavlou Kačírkovou, Danielou Mikuláškovou, Dušanem Váňou, Břetislavem Malým ad.), Vila Střelák, Brno
2012 Fait Gallery – Preview (s Václavem Jiráskem, Ivanem Pinkavou a Michalem Reichstäterem), Brno
2012 Ruka ruku myje (se Samuelem Paučem, Pastou Onerem, Ondřejem Kotrčem ad.), Galerie Aula, FaVU VUT, Brno
2012 Poezie prostoru, prostor poezie, Designblok (s Václavem Stratilem, Marianou Jůdovou, Dušanem Váňou ad.), Topičův salon, Praha
2012 Těžký výběr (s Kivou, Miroslavem Jiřelem, Samuelem Paučem, Danielou Mikuláškovou ad.), Galerie Sýpka, Vlkov
2012 Sochy v zahradě III (s Davidem Helánem, Veronikou Psotkovou, Pavlou Kačírkovou, Tomášem Křivým ad.), Květná zahrada, Kroměříž
2012 Apartment Private Art Party II (s Danielou Mikuláškovou, Vendulou Chalánkovou, Samuelem Paučem ad.), G2 Town House, Brno
2011 Cena Vladimíra Boudníka – autorské knihy, Dům umění, Karlovy Vary
2011 Apartment Private Art Party (s Kivou a Miroslavem Jiřelem), G2 Town House, Brno
2011 Echt Gold sv. Michalu (s Miroslavem Jiřelem a Alžbetou Hanzlovou), kostel sv. Michala, Bechyně
2011 Echt Gold Sýpce (s Miroslavem Jiřelem, Alžbetou Hanzlovou, Kateřinou Tmějovou, Břetislavem Malým, Maud Kotasovou), Galerie Sýpka, Vlkov
2010 Sweet (s Evou Spěváčkovou, Břetislavem Malým), Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
2010 Mystic (s Margitou Titlovou Ylovsky, Janem Gemrotem, Pavlou Kačírkovou ad.), divadlo Reduta, Brno
2008 Malí a velcí (s Petrem Kožíškem, Jiřím Černickým ad.), UniCredit Bank, Praha
2007 Hvězdy – diplomanti FaVU VUT v Brně, Palác Adria, Praha
2007 Hvězdy – diplomanti FaVU VUT v Brně, Galerie Brno
2007 Amaro jilo (s Františkem Skálou, Petrem Niklem, Václavem Stratilem ad.), Dům umění města Brna
2006 Ateliér malířství I, Galerie Milana Zezuly, Městské divadlo, Brno
2005 Uvnitř globusu (s Jiřím Černickým, Petrem Kožíškem ad.), HVB Bank, Praha
2005 Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2004 Diplomové práce, Výstavní síň Sokolská, Ostrava
2003 Daniel Balabán a studenti, kostel, Ostrava
2018 Calendar 2019
2017 Calendar 2018
2016 Calendar 2017
2015 Calendar 2016
2014 Calendar 2015
2013 Calendar 2014
2013 Apartment Private Art Party IV (s Miroslavem Jiřelem)
2012 Apartment Private Art Party III (s Miroslavem Jiřelem)
2012 Apartment Private Art Party II (s Miroslavem Jiřelem)
2011 Apartment Private Art Party (s Miroslavem Jiřelem)
