Brněnský malíř Pavel Hayek je bezesporu jedním ze signifikantních zjevů tamní umělecké scény, dlouhodobě úspěšně navázané na valochovské konceptuální tendence. A přestože je doma, ale i v zahraničí respektovaným představitelem esteticky náročné, minuciózně dotažené, geometrické a opticky iluzivní malby, je současně trochu skromně stranou velkého uměleckého dění. Což je dáno nejen soustředěným a tichým charakterem jeho práce, ale také „civilním zaměstnáním“, kterým je, alespoň co já pamatuji, fyzická práce při instalování výstav v rozličných brněnských galerijních institucích. Svým způsobem paradox, že? Ale těch je Brno plné.
Přestože někdy použije i jinou, kupříkladu červenou barvu, je jeho dílo známé svým černobílým (ne)barevným spektrem, které zvýrazňuje soustředění na strukturu a uvažování o jejím zmnožování a také narušování. Prolínáním reality a abstrakce, které se někdy více, jindy méně váže na prostor, odkazuje Hayek na nevyčerpaný či nevyčerpatelný modernistický kontext, jak nám ho zanechala zejména umělecky sytá 60. a poněkud již stagnující 70. léta dvacátého století. Malíř nejen věří, že ve vizuálních konceptech oněch let zůstalo ještě mnoho „rezervního fondu“, který lze stále úspěšně rozvíjet, ale i svým vlastním uměleckým vývojem vykazuje imanentní pohyb uvnitř přísně zvoleného konceptu a malířského média. Jeho navýsost kultivovaná černobílá malba opticko-prostorových struktur se dokonce vyvíjí s někdy až překvapivou intelektuální razancí. Dlouhou dobu jsme byli u malíře zvyklí na uspořádané přírodní soustavy, ať už byly jakkoliv abstrahované či aspirující na prostorový efekt. Plocha obrazu pokrytá lusky, šípky, papričkami, rozličnými listy, kuličkami koření, banány či česneky se stala pro malíře emblematická. Později jsme však měli co dělat s rozpohybovanou linkovou, čtverečkovou či bodovou plochou, téměř op-artově simulující vlnění a plastickou iluzi. Názvy odkazovaly k výchozímu materiálu, kterým byly textilie, jež umělec zmuchlal, vyfotografoval a poté podle fotografie prostřednictvím počítače zvolil výřez. Ten vyřezal do plotru, pomocí něhož pak vznikl výsledný obraz. Zdánlivě chladný konceptuální postup ve výsledku překvapil šálivou a jemnou estetikou, která odráží nejen op-artové a geometrické impulsy šedesátých let, ale rovněž lehce evokuje gestičnost expresivního rukopisu a malířské tahy, které ve své zcizující „reprodukovatelnosti“ připomenou třeba některé z prací Roye Lichtensteina. A budu-li ještě historičtější, nemohu nepřipomenout, co znamená malba látky, tedy drapérie, v dějinách západního vizuálního umění. Znalci gotiky či baroka vědí své. Pavel Hayek vrátil velkým černobílým obloukem již dávno odložený motiv do aktuálního malířství, které v posledních letech stále výrazněji objevuje různé (neo)modernistické syntézy.
V katalogu společné výstavy Pavla Hayeka a Esther Stocker v mikulovské Galerii Závodný, která proběhla před několika lety, poznamenala k tomu Edith Jeřábková: „Modernistické mimikry svědčí o povaze našeho prostředí, které je stále ještě černobíle moderní, ale pohyb povrchového detailu naznačuje dynamiku probíhající uvnitř organismu.“ Poslední dobou se malíř zabývá dalšími vizuálními strukturami, které představuje klasická hudba se svými notovými zápisy. Že jsou to struktury navýsost inspirativní, není ostatně v janáčkovském městě překvapením.
Malířův ateliér je ve vzorném úhledném pořádku. Je pokračováním jeho bytu v jedné z brněnských vil.
Martin Dostál
Otázky:
1.Které umělce sledujete na Instagramu nebo jiných sociálních sítích?
Na Youtube občas poslouchám rozhovory s umělci jako jsou Giuseppe Penone, Jannis Kounellis, Michelangelo Pistoletto, Marlene Dumas atd.
2.Jaká byla nejlepší výstava, co jste dosud viděl/a?
Nelze vybrat jednu, poslední která se mě moc líbila byla letos v Kunsthal Rotterdam- Alexander Calder a současní umělci jemu blízcí.
3.Kolik času trávíte ve svém ateliéru?
V průměru 2-5 hodin denně.
4.Kdybyste si mohl/a vybrat jakéhokoli umělce/osobnost, s kým byste rád/a sdílel/a ateliér?
S nikým.
5.Posloucháte při práci v ateliéru hudbu? Pokud ano, jaký styl hudby Vás inspiruje?
Hudbu poslouchám každý den a hodně. J.S.Bach, F.Schubert, R.Schumann, F. Chopin, L. van Beethoven, J. Brahms, A.Scriabin, S.Prokofjev, M.P. Mussorgsky,M. Ravel, S.Reich, P. Glass, T. Riley, A. Part a mnoho dalších. Také občas jazz.
archiv umělce
