Jakub Hvězda je malířem ilustrujícím viděné vjemy. Prvořadě experimentuje s barvou samotnou, jejími možnostmi a hranicemi. Jeho malířský rukopis je ryze abstraktní. Přes to si v plátnech neustále pohrává s odkazy na realitu, které jsou v divákových očích, stejně jako Jakubových malířských gestech, naprosto subjektivní. Malba je dle něj málo nosné médium pro vážná témata, a tak nechává diváky, a především sám sebe, utápět se v barevných vrstvách evokující vzpomínky a fantazie. Proces malování popisuje jako částečně náhodný, o výsledném obraze má ale dopředu vždy jasnou představu, čemuž podmiňuje svá gesta a techniku, reaguje na reakce barev, jejich stékání po plátně či zasychající lak a přidává další vrstvy, mění směřování barevné hmoty tam a zase zpět.
V prvních ročnících studia malby v ateliéru Ivana Csudaie na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě jej fascinovala pomíjivost pevné formy, která při katastrofických událostech ztrácí svůj charakter a mění se. Popisné náměty jako „srážka vlaku“, „demolice budovy“ či „rozklad židle“ časem ztráceli svůj vypravěčský charakter a na plátnech zanechaly rozbité struktury a explozi barevné hmoty. Čas, který Hvězda zastavoval při pohledu na rozpad konstrukcí při explozích, od roku 2014 rozpohyboval použitím pigmentů rozpouštějících se v lazurách a syntetických barvách. Vlastnosti barvy a experimenty s tímto médiem se staly tématem samotným. „Fascinovaly mě chemické procesy, reakce rozličných materiálů barvy, kdy jeden ovlivňuje druhý a výsledek je tak v mnohém určitým překvapením. Podobně jako v krajině jsme svědky neustálých environmentálních změn a procesů, které nejsem schopni ovlivnit.“ Studiem struktury hornin a jejích geofyzikálních vlastností vznikla série obrazů, která neměla za cíl přesně napodobit vizuální charakter kamene, ale zároveň díky chemickým reakcím barev nalézáme na diptychu Vulkanická struktura (2014) a malbě Nerost (2015) pohled do samého jádra hornin. Hvězda svůj makroskopický pohled současně odvracel do krajin, které se staly pro jeho tvorbu signifikantní. A přece nikdy nevycházely ze skutečnosti. „Náhodné barevné mapy matou tím, že mohou připomínat krajinu, ve které následně člověk hledá sám sebe. Otevírají tak prostory vlastní imaginace. Přestože se malba přímo neinspiruje konkrétní realitou, okolní svět se do pláten stejně bezděky projektuje,“ vysvětluje Jakub pátrání po subjektivních zážitcích z krajiny, které se staly či se mohly stát. Kolem roku 2016 si Hvězda pohrával s kontrastem dvou světů, přírodní krajiny a městské civilizace. Organické nánosy barev přelil geometrií, vrstvou jemných linií a ostrých tvarů, vycházející z územních plánů, map a půdorysů architektury. Ve stejném roce vznikla také jeho absolventská diplomová práce, ve které naplno rozvedl svou dosavadní práci s rozmanitostí technických postupů malby.
„Jakubova plátna provokují diváka zkoumat strukturu malby a dostávat se jakoby zpět v čase pod povrch jednotlivých vrstev. Dostat se do prostoru mezi tahy štětce a plochy barvy, uvidět dál za ně, dostat se do průhledu,“ zaznělo v úvodních slovech kurátora jeho první samostatné výstavy v brněnské Industře v roce 2017, která nesla příznačný název Průhled. Vrstvy barev na Hvězdových plátnech plných rozmáchlých tahů štětce, soustředěných linií, skrze které vidíme dál průhledem do malířových vzpomínek, krajin nikdy neexistujících, do Jakubova obrazového světa.
Na další volné sérii obrazů z roku 2019 vystavených pod společným názvem Poušť je více než když dříve patrná práce s barvou jako sochařským médiem. Tahy špachtle na těchto obrazech bez názvů vytvářejí mnohobarevné struktury, dalo by se říct postapokalyptické krajiny se svou „nezdravou“ barevností. Název Poušť dle Hvězdy měl charakterizovat metaforu pro beztvaré prostředí, „fata morganu“ vlastních fantazií.
Hvězdovi současné (2020) malířské postupy se navrátili k použití cizích elementů na vrstvách živé malby. Doplňuje ji vyplotrovanými tvary skutečných objektů, lidí, vesmírných korábů, dopravních prostředků. Siluety umístěné na pastózní nános barevné hmoty vytvářejí vlastní příběh a prostor pro divákovu imaginaci, jako je tomu v případě pláten Černé okno (2020) či Jeskyňka (2020).
Mezi lety 2013 a 2015 Jakub působil ve výtvarné skupině BAnda, kterou tvořilo pět studentů 4. ateliéru malby na VŠVU. Tato skupina vznikla z nutkání reagovat na současné dění v malbě s individuálním přístupem všech autorů, kteří mohou jako celek figurovat s větší úderností než jako individuální osobnosti. „Všichni jsme moc chtěli vystavovat a po založení výtvarné skupiny to bylo pro nás, jako studenty, mnohem snadněji dosažitelné, dostat se například do nějaké „pořádné“ galerie. Navíc jsme byli různě ročníkově rozdělení, takže jednou jsem měl ateliér s jedním „banďákem“ a další roky zase s jiným. S každým ateliérem nastávala nová zkušenost. Jednou to byl punker, podruhé grafiťák. Vždy jsem se snažil nenechat se příliš ovlivňovat, ale ono se to vždy nějak částečně promítne u obou, například v používání materiálů v malbě.“
Od roku 2017 pracoval Jakub Hvězda jako produkční výstav brněnské Industry, kde měl také ateliér. „Byla to spíše průchozí chodba, která nešla zamknout. Nikdy se tam pořádně netopilo, takže když malujete v mrazírnách v zimě a netopí se tam, tak vám ty barvy občas prostě popraskají. Při deštivém počasí mi občas napršelo i na obrazy. Nejhorší zkušenost byla, když jsem si napnul a našepsoval plátno, nechal ho přes noc ležet na zemi, aby se pěkně vypnulo, a pak na druhý den v něm našel díru, jak do něj někdo šlápnul,“ popisuje Jakub své ne příliš pozitivní zážitky ze společných ateliérů.
V současné době tvoří ve svém samostatném ateliérů v rodných Říčanech u Brna. „V případě, že si potřebuji vyslechnout cizí názor či potřebuji momentálně nějakou zpětnou vazbu k tomu, čemu se právě v ateliéru věnuji, je společný prostor přínosem. Nicméně samostatný ateliér je absolutně nejkomfortnější. Při tvorbě vyžaduji absolutní klid a samotu,“ komentuje Jakub ateliérovou praxi.
Daniela Křižanová
1990, Ivančice
2010—2016 Vysoká škola výtvarných umení, 4. atelier, prof. Ivan Csudai, Bratislava
2006—2010 Střední škola umění a designu, obor malba, doc. Petr Veselý, Brno
2019 Poušť, Ponava, Brno
2017 Průhled, Galerie Industra Art, Brno
2017 Symfónia pre 5 zmyslov (repríza), Galeria Umelcov, Spišská Nová Ves
2016 Symfónia pre 5 zmyslov, Stredoslovenská galeria, Banská Bystrica
2016 Modern Art Slovakia, Landesgalerie Burgenland, Rakousko
2015 Mikroklima, Industra ART, Brno
2015 OBRAZOROVNOST, Galerie Caesar, Olomouc
2015 Naporcovaní, Galeria Jána Koniarka, Trnava
2015 Péčko, Galerie ARTATAK, Praha
2015 Starým médiem Přítomní, Galerie Magna, Ostrava
2014 Mlha v Brázdě, Kulturní dům, Říčany u Brna
2014 Banda, SPP Galeria, Bratislava, SK
2013 Sppirit, Galéria SPP, Bratislava, SK
