Aleš Hudeček je důležitým představitelem střední generace ostravské malby. Výchozím bodem jeho malby je velmi často fotografie, kterou částečně redukuje co do množství vizuálních informací, ale zároveň znásobuje její barevnost. To je možná ještě čitelnější z jeho bravurně zvládnutých akvarelů.
Libor Novotný
Otázky:
1.Které umělce sledujete na Instagramu nebo jiných sociálních sítích?
Jsem-li na Instagramu, jakože mu mnoho času nevěnuji, tak konkrétně nikoho nevyhledávám. Sleduji přes 270 nejenom českých umělců, což asi není mnoho.
2.Jaká byla nejlepší výstava, co jste dosud viděl/a?
Silně mě oslovila výstava v roce 2019 Luca Tuymanse v Benátkách, ale netroufám si ji vyhodnotit jako nejlepší. Tehdy se mnou vnitřně rezonovala.
3.Kolik času trávíte ve svém ateliéru?
Čas v ateliéru mám nastaven, jako sinusoidu, kdy jsem tam schopen pracovat denně, ale pak mám i delší pauzy. Mnoho mé tvorby není podmíněno prací v ateliéru.
4.Kdybyste si mohl/a vybrat jakéhokoli umělce/osobnost, s kým byste rád/a sdílel/a ateliér?
Vlastně už se to děje. Aktuálně sdílím ateliér s Markétou Hermanovou, Janem Vrabčekem a Martinem Froulíkem. Je to ještě čerstvé, tak snad toho jednou nebudu litovat.
5.Posloucháte při práci v ateliéru hudbu? Pokud ano, jaký styl hudby Vás inspiruje?
V ateliéru hudbu poslouchám, často je to soudobá nová hudba, ale třeba i klasika (Stravinskij, Messiaen, Janáček atp.), rád si poslechnu cokoliv od The Residents, skvělý je David Lynch aj., prostě spíše takový zvukový bizár.